V pátek po obědě jsme měli sraz před školou. Všichni měli velké batohy s oblečením, spacími pytli a hlavně s jídlem, protože maminky se bály, abychom neumřeli hlady. Všichni jsme přišli včas, jen Radek zazmatkoval a doháněl nás až na stanici autobusu. Na nádraží ve Vysočanech jsme museli ještě chvilku čekat, než přistavili náš vlak. Vystoupili jsme v Turnově a čekala nás ještě cesta pěšky do Kacanov, kde jsme měli být ubytovaní v sokolovně.
Když jsme dorazili do sokolovny, bylo zamčeno a nikde nikdo. Vedoucí Míla se s Mirkem vypravili za správcem pro klíče. Nazpět je přivezl správce autem a vše nám ukázal. Ubytovali jsme se v noclehárně, kde se ovšem Mílovi nepovedlo rozdělat oheň v kamnech. Tvrdil, že jsou kamna zanešená. V jídelně jsme si uvařili čaj a snědli večeře, které jsme měli z domova. Po večeři jsme hráli společenské hry. V nejlepším nás Míla přerušil, že je čas jít spát.
V noci nám bylo od země chladno a proto jsme se ráno přestěhovali do jídelny a ustlali jsme si na sražených stolech. Uvařili jsme si snídani a po snídani jsme se vypravili na celodenní výlet. Asi 5 km od Turnova je hrad Valdštejn. Byl v částečné adaptaci a proto jeho prohlídka nebyla úplná. Správce hradu důvěřoval Mílovi a půjčil mu klíče, abychom si prohlídku udělali sami. Zde na Valdštejně jsme také vytvořili první fotografie. Po prohlídce Valdštejna jsme si prohlédli skalní městečko. Zde je z pískovce vytvořeno mnoho tvarů, jak voda pískovec vymílá.
Oběd jsme měli v restauraci. Bohužel zde nebyl žádný výběr a tak nám musel stačit teplý párek. Po obědě jsme se vypravili z části po silnici a z části lesem na hrad Trosky. Po prohlídce jsme se vypravili na zpáteční cestu. Šli jsme po turistické značce lesem až k silnici, která nás dovedla až do sokolovny. Zatopili jsme v kamnech, převlékli se a po ohřátí jsme si připravili večeři. Po večeři jsme hráli hry a vyprávěli si zážitky z prožitého dne. Kolem 10 hodiny jsme šli spát.
V neděli ráno po snídani jsme uklidili a začali se připravovat k složení pionýrského slibu pro chlapce, kteří ještě nebyli pionýry. V neděli se stal pionýrem Marek, Zdenek a Mirek. Pak jsme si zabalili všechny své věci do batohů.
K obědu jsme si uvařili polévku a guláš s bramborem. Po obědě jsme dali po sobě vše do pořádku, odevzdali jsme klíče a vypravili jsme se na cestu domů. Do Prahy jsme přijeli až za tmy a doma jsme byli okolo 20. hodiny. Výlet se nám moc líbil a těšíme se, až pojedeme na další.
Mirek Polanecký