Výlet na Říp
Autor: Admin (mailto:admin@tulaci.org),
Téma: Zápis
Vydáno dne 26. 04. 1987 (1713 přečtení)
26. dubna jsme se zúčastnili pochodu na Říp ke sto letům československé turistiky.
Dne 26.4. jsme se zúčastnili výletu nazvaného “Za praotcem Čechem”, který organizoval ČSTV ke sto letům československé turistiky.
Na sraz před školou přišlo míň členů oddílu, než jsme předpokládali, ale ani to nám nezkazilo náladu. Počasí nám celkem přálo a tak jsme mohli bez problémů vyrazit.
Z Prahy jsme odjížděli mimořádným vlakem z nádraží Holešovice do Nových Ouholic. Právě tam byl start osmnáctikilometrové trasy. Na startu každý dostal startovní list, kam mu pořadatelé na kontrolách dávali razítka. Aby nám cesta rychle utekla, hráli jsme slovní hry.
Ve Ctiněvsi nás čekala předposlední kontrola. Zde jsme dostali razítka a pamětní listy výletu na Říp. Na velkém prostorném hřišti byly umístěny stánky s občerstvením, s turistickou literaturou, informační plakáty nás zvaly na výstavku turistické výstroje a výzbroje. Organizátoři zde na hřišti připravili pro příchozí různé sportovní soutěže a otázky z oblasti turistiky a přírody.
Odtud jsme se vydali nejkratší cestou na Říp. Stoupali jsme nahoru, nejdřív pozvolna, potom strmou cestou a viděli jsme, jaký krásný výhled je z Řípu na středočeskou krajinu, i když nebylo zcela jasno. Všechny vesnice, pole a lesy jsme měli jako na dlani. Také jsme si všimli, že na svazích Řípu rostou významné rostliny.
Když jsme dorazili do cíle, dostali jsme cílová razítka. Na Řípu se nám líbilo, až na ty papírky. Všude byly poházeny kelímky, obaly, tácky, popelnice byly přeplněné. A to se nám vůbec nelíbilo. Připadalo nám, že na Říp chodí samí vandalové a ne slušní turisté, kteří chrání přírodu. Snažili jsme se, abychom mezi ty vandaly nepatřili a abychom odešli s čistým svědomím, že jsme se byli podívat na jarní přírodu a ne ji ničit.
Na Řípu stojí románská rotunda sv. Jiří, která se stala námětem cílového razítka.
V odpoledních hodinách jsme odešli směrem na Roudnici. Byl to ještě pěkný kus cesty, a tak jsme se dostali k vlaku ve večerních hodinách. Do Prahy jsme se dostali později, než jsme plánovali, a proto budeme jistě na tuto neděli dlouho vzpomínat.